Autor stránek

Autor stránek

Zde může být text o autorovi

potkani, papoušci, morčata...

Kikí a Safira

Kikí a Safira

Líbí se Vám tyto stránky?

Ano, líbí (123 | 82%)
KANÁREK PEPÍČEK

Pepíčka odkoupila mamka od jedné staré paní která ho krátce před tím dostala od své sestry, byl to mladý kanáří sameček a ze začátku nezpíval, proto o něj stará paní ztratila zájem a kanárek měl putovat zpátky z Prahy do Teplic, mamince bylo ptáčka líto a koupila ho. Bohužel dřív než si pro něj stačila přijít, nacpal kanárka soused staré paní do miniaturní papírové krabičky, maminka si ho chtěla odnést normálně v kleci, ale už bylo pozdě.
Doma vylezl z krabičky naprosto traumatizovaný, nešťastný ptáček s krvácející nožičkou kterou si v krabičce poranil. Muselo to pro něj být jak pohřeb za živa. Pepíček dostal chladný heřmánkový čaj do ptačí koupelničky aby si v něm nožičku namáčel. Až do večera seděl na bidélku v kleci a nehnul se z místa, vodu a zrní si vzal až druhý den. Nožička se nakonec za pár dní vyléčila, ale následky psychického otřesu ho provázely po celý život. Velice dlouho se bál ruky v kleci při běžné údržbě, do dvou a půl roku se stále snažil kolem ruky ve dvířkách proletět a vracet se spolehlivě do klece naučil až tak za tři roky. Na žádného člověka si nikdy nesedal a jídlo z ruky si také nebral, když jsem to někdy zkusila choval se velice poplašeně a tak jsem od nějakého ochočování záhy upustila. Přítulné zvířátko Pepíček rozhodně nikdy nebyl, ale i tak nám dělal osm let milou společnost asi po půl roce co u nás byl se krásně rozezpíval, zpíval prakticky po celý rok, ale nejkrásnější melodie předváděl na jaře v době toku. Časem si na nás zvykl a když slyšel, že se někdo vrací domů vítal ho zpěvem, pípáním a radostným poskakováním. Pepíček se velice rád cachtal v ptačí koupelničce bylo krásné ho při tom pozorovat. Kromě Pepíčka jsem ještě měla samičku morčete, obě zvířátka se snášela dobře v podstatě si sebe navzájem vůbec nevšímala. Morčina se kanárka nikdy nepokoušela lovit, ani když si k ní zvědavě sedl na okraj nádrže.
Drápky Pepíčkovi vždy stříhal veterinář protože bylo velkým problémem vzít ho doma do ruky, z návštěvy veterináře byl tak překvapený, že tam se do ruky dal vzít snáze. Jednou se nám také prolétl na veterině po ordinci a nakonec se mamince podařilo ho chytit.
Asi tak v šesti letech Pepíčkovi úplně vypelichali peříčka na krku a na hlavičce takže vypadal jako malý sup, veterinář doporučil podávat Sangrim PL do vody a obohatit stravu o vitamíny, to všechno jsme dělali, ale hlavička ani krk mu už nikdy peřím neobrostly. Zajímavé bylo, že Pepíček byl stejně aktivní jako před tím než mu pírka vypadala a choval se jako normální zdravý pták. S holou hlavičkou žil ještě dva roky a potom umřel. Nejspíš to byla nějaká metabolická porucha.  
Nechte si zasílat novinky přímo do Vaší emailové schránky
Opište prosím kontrolní kód "8452"
Zvířecí přátelé obohacují náš život
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one