Autor stránek

Autor stránek

Zde může být text o autorovi

potkani, papoušci, morčata...

Kikí a Safira

Kikí a Safira

Líbí se Vám tyto stránky?

Ano, líbí (122 | 82%)
Na polovinu června to byl poměrně chladný a deštivý den, šla jsem s bráchou natrhat pampeliškové listy pro svojí morčinu a kanárka. Jak se tak skláním uvidím v trávě ležet malé prochladlé ptáče, nejdřív se zdá být mrtvé, ale jak se přibližuji slabě se pohne. Nezdá se, že by se k němu jeho máma vrátila, ptáci se v deštivém dni schovali a nejsou ani slyšet. Ten drobeček je tak prochladlý a pokud se rychle nedostane do tepla zahyne. Je rozhodnuto, pampelišky nechávám být a ptáčátko si bereme domů, naštěstí jsme jen malý kousek od domu. Ptačí miminko putuje do rezervní klece. V mističce vystlané papírovými ubrousky si teď hoví na dně klece pod rozsvícenou stolní lampou. Teplo a sucho dělá divy, ptáčátko se už po několika hodinách začíná ozývat slabým pípáním. Co mu dát k jídlu? Tak to je teda otázka, táta radí ohřát mléko na tělesnou teplotu a rozmočit v něm dětské piškoty. Sláva! Ptáčátku to náramě chutná a ochotně si bere ze lžičky. Dokonce si z ubrouskového hnízda přelezlo na nejspodnější bidélko a smočilo si zobáček v napáječce. Ve světle si všímám, že ptáčátko má nějaký výtok z očiček, no zítra ho vezmu k veterináři, teď je nejdůležitější drobečka zahřát a nakrmit. Stolní lampa zahřívala ptačího drobečka celou noc, jen polovinu klece měl překrytou látkou. Klec jsem měla v místnosti kde spím a i během noci jsem se na ptáčátko chodila dívat, drobeček spokojeně spinkal.
Ráno ptáčátko pípalo o něco silněji než včera a sedělo na bidélku, dostalo opět piškoty máčené v mléce a vzali jsme ho k veterináři. Vyprávěla jsem mu jak se ke mně ptáček dostal, pan doktor nám zavolal svého kolegu odborníka na ptáky a od něj jsme se o ptačím drobečkovi dozvěděli mnoho užitečných informací.
Řekl nám, že ptáčátko je hmyzožravý pták budníček nejspíš samička, doporučil krmit ho moučnými červy protože pořebje živoišné bílkoviny a do vody k pití přidávat Sangrim PL (přípravek pro zlepšení kondice ptáků). Jako další zdroj živočišných bílkovin doporučil také vaječnou míchanici. Výtok z očíček mám léčit opthalmo-septonexem a okolí očí otírat gázovým tampónkem namočeným v borové vodě. Výtok z očíček je prý možná známkou napadení organizmu plísněmi z vlhkého podrostu kde jsem ptáčátko našla. Za dva dny máme přijít na kontrolu a pokud výtok z očiček neustoupí, dostane budníček nějaké jiné oční kapky.
Ještě ten den jsem šla koupit moučné červy.  Budnička nás všechny překvapila, počítala jsem s tím, že jí budu muset červíky před konzumací zabít do čehož se mi dvakrát nechtělo, ale když před sebou uviděla mrskajícího se červíka v pinzetě vystartovala po něm se vší hbitostí lovce. Chudák červík neměl nejmenší šanci Budničce utéct, několikrát s ním třískla o bidélko a potom ho snědla. Kromě červíků dostávala ještě máčené piškoty a vaječnou míchanici v krmítku. 
Budničku bylo nutné několikrát denně brát do ruky  kvůli otírání očiček a kapání očních kapek, i v tomto směru nás Budnička mile překvapila, úplně klidně se nechávala ošetřovat a ruky se vlastně ani nebála. Po každém ošetření dostala hned červíka nebo piškotek. I když jsem jí musela šestkrát denně uchopit do ruky, zachovala lidem přízeň a před rukou neutíkala.  
Zdravotní stav Budničky se lepšil téměř před očima. Živočišné bílkoviny jí šly k duhu, během dvou dnů než jsme s ní šly na kontrolu k veterináři viditelně povyrostla a i výtok z očiček začal ustupovat. Pan doktor měl radost jak pěkně sílí a doporučil obohatit její potravu o nějaké ovoce. 
Začala jsem jí tedy přidávat strouhané jablko, mrkvičku a i jiné letní ovoce. Z ovoce si nejvíce oblíbila banán, meloun a zralou třešni. Dokonce jsem pozorovala jak kolem ovoce loví drozofily. Ještě asi tak týden jsem Budničku přihřívala stolní lampou a postupně jsem zvětšovala vzdálenost lampy od klece.
Peří dospělých brzy úplně nahradilo prachové a potom jsem lampu odstranila. Když jsem Budničku našla začínala jí už růst brka na křídlech a ocase, ale jinde po těle měla ještě prachové peří.
Opthalmo-septonex a borová voda do týdne výtok z očiček vyléčily. Budnička působila zdravým dojmem a rostla jak z vody. Jíst už dokázala samostatně z krmítka, ale krmení z ruky měla radši. Vaječnou míchanici, mokré piškoty i ovoce jsem jí rukou ráda přidržovala jen moučné červíky jsem brala vždy pinzetou, holou ruko se mi na ně opravdu shat nechtělo. 
Díky panu doktorovi na veterině který poznal, že se jedná o hmyzožravce a díky jeho výborným radám jak o ni pečovat se z Budničky stal milý čiperný ptáček a už se zdálo, že bude naprosto v pořádku. Po pěti měsících začala Budnička najednou slábnout, pan doktor z veteriny doporučil přidat k potravě vitamíny a    Sangrim PL. Myslel si, že by tento stav mohlo způsobit zaplísnění organizmu a tak Budnička dostávala nějaký přípravek proti plísním ve vodě. Zárodky plísní nejspíš už měla v těle od té doby co ležela na provlhlé zemi, díky potravě bohaté na bílkoviny měl zřejmně její imunitní systém sílu držet pět měsíců infekci pod kontrolou. Léčení už bohužel nepomohlo a Budnička umřela.
Budnička mi ukázala jak také může být ptáček přítulný, v té době jsem měla ještě kanárka Pepíčka ten sice krásně zpíval, ale lidí se bál měl za sebou velice špatnou zkušenost, maminka ho odkoupila od staré paní která o Pepíčka ztratila zájem poněvadž okamžitě nezpíval a dřív než si pro něj přišla nacpal ho soused té paní do malinké papírové krabičky kde si zranil nožičku. Budničku jsem měla raději v jiné místnosti než Pepíčka, jednak z důvodu možného přenosu nákazy a pak také proto, že Pepíček se nových věcí bál a tak jsem mu přítomností jiného ptáčka nechtěla působit stres.
Veterinární ordinaci do které jsem s Budničkou chodila nyní provozuje někdo jiný. Pan doktor Hulvert který tam tehdy ordinoval bohužel již nežije.
Velice rádi jsme k němu chodili, měl pěkný vztah ke zvířatům a někdy dokonce přišel za ptáčkama i domů když byla venku velká zima.


Budníčci jsou hmyzožraví ptáci o něco menší než vrabci a mají nenápadné zbarvení a přes zimu odlétají do teplých krajin. I když jsou to stromoví ptáci hnízda si budují v podrostu nebo nízko u země.
U nás žijí tři druhy budníčků budníček menší, větší a lesní. Jsou si velice podobní a v přírodě se dají rozeznat jen podle odlišného zpěvu.
Nechte si zasílat novinky přímo do Vaší emailové schránky
Opište prosím kontrolní kód "6005"
Zvířecí přátelé obohacují náš život
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one