Autor stránek

Autor stránek

Zde může být text o autorovi

potkani, papoušci, morčata...

Kikí a Safira

Kikí a Safira

Líbí se Vám tyto stránky?

Ano, líbí (122 | 82%)

PAPOUŠEK VLNKOVANÝ (andulka)

Čeleď:                               Papouškovití (Psitacidae)
Podčeleď:                         Papoušci (Psittacinae)                              
Řád:                                  Papoušci (Psittaciformes)
Rod:                                  Papoušek (Melopsittacus)
Druh:                                 Papoušek vlnkovaný (Melopsittacus undulatus)

Andulka vlnkovná obývá téměř celý australský kontinent kromě přímořských oblastí, i když hlavní hnízdiště jsou ve východní a západní části. V celém vnitrozemí je velký nedostatek vody, období dešťů trvá od listopadu do dubna, avšak je velice nepravidelné. V této době vyroste velice rychle tráva do výšky 1 - 1,5 m, rychle odkvete a utvoří klasy plné semen. Andulky musí během tohoto období rychle vyvést mladé. Již před obdobím dešťů přiletí obrovská hejna andulka a obsadí všechny dutiny v kmenech a větvích, v nouzi hnízdí i mezi kořeny kde kladou 3 - 5 vajíček, na kterých sedí pouze samice 18 dní. Vylíhlé andulky opouští dutiny ve stáří 30 až 35 dní. Během horkých odpoledních hodin se ptáci po tichu schovávají ve stínu korun. Ráno a večer létají hejna mláďat a samců k vodě a za potravou. Často takto nalétají velké vzdálenosti což jim nedělá velké potíže, andulky jsou výborní a vytrvalí letci. Dokáží pít za letu nad hladinou a díky své obratnosti často úspěšně unikají svým úhlavním nepřátelům sokolům. Je-li nouze o vodu pijí kapky rosy na trávě v které se také rády koupají. Pokud je nedostatek travních semen, hnízdí opakovaně, jakmile výskyt potravy končí a je nouze o vodu, zmocní se andulek stěhovací instinkt a stejně rychle jak přilétly zase odlétají. Během „sociálních hodin" si vzájemně pečují o peří což není závislé na stáří nebo pohlaví. Je-li v okolí bezpečno ozývají se při tom švitořením, pokud se na obloze objeví dravec, celé hejno po krátkém varovném výkřiku zcela ztichne. Za okamžik se celé hejno rozprchne do všech stran. Teprve až nebezpečí pomine, svolá se hejno včetně nezkušených mláďat voláním poněkud připomínajícím naše vrabce. Také v noci hlásí výstražným hlsem nebezpečí a později se opět svolávají, aniž se vidí. Tento zvyk někdy ve voliérách působí zmatek, při kterém se ptáci někdy poraní, proto někteří chovatelé svítí malou žárovkou po celou noc.
První andulky byly do Evropy pravděpodobně dovezeny v roce 1840, dovezl je anglický zoolog Gould a od té doby je začaly vozit anglické lodi, protože Austrálie byla v té době jejich kolonií.

Nechte si zasílat novinky přímo do Vaší emailové schránky
Opište prosím kontrolní kód "1092"
Zvířecí přátelé obohacují náš život
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one